|
|
Adiktologické služby z pohledu obyvatel Příbrami
KYMLOVÁ, Petra
Abstrakt Adiktologické služby ve věnují prevenci a léčbě závislostí. V České republice se tyto služby začaly více rozvíjet až po Sametové revoluci v roce 1989. Do té doby bylo téma závislostí a zejména užívání drog tabuizované a na veřejnosti se o této problematice příliš nemluvilo. V okrese Příbram působí nestátní nezisková organizace Magdaléna o.p.s, zde poskytuje nízkoprahové harm reduction služby (Kontaktní centrum a Terénní program) a Adiktologikou ambulanci. Kontaktní centrum působí v Příbrami od roku 2002, Terénní program byl zřízen v roce 2003, Adiktologická ambulance začala fungovat v roce 2017. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak jsou obyvatelé okresu Příbram informováni o adiktologické péči a zmapovat jejich postoje k adiktologickým službám obecně a konkrétně k adiktologickým službám poskytovaným v tomto okrese. Teoretická část se věnuje vymezení základních pojmů v oblasti adiktologie, závislosti a adiktologických služeb. Je zde popsána síť péče pro osoby se závislostí a historický vývoj této péče v České republice. Prostor je věnován také vymezení základních sociologických pojmů v oblasti veřejného mínění a dostupným průzkumům veřejného mínění v oblasti užívání návykových látek. Pro výzkumnou část diplomové práce byla zvolena kvantitativní strategie, s využitím metody dotazníkového šetření, technika vlastního dotazníku s uzavřenými, polouzavřenými otázkami a škálami. Výzkumný soubor tvořilo 430 respondentů, obyvatel okresu Příbram. Získaná data byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky v programu MS Excel, hypotézy byly ověřovány pomocí statistického programu SPSS. Z výzkumného šetření vyplynulo, že přes 40% obyvatel Příbramska ví o službách Kontaktního centra a Terénního programu, nejsou si však jistí, jak tyto služby fungují. Přes 30 % respondentů však nikdy neslyšelo o službách Adiktologické ambulance, která funguje v Příbrami teprve 3 roky. Necelých 56 % respondentů pak někdy slyšelo o organizaci Magdaléna o.p.s. Nejkontroverzněji vnímají obyvatelé okresu Příbram poskytování nízkoprahových služeb aktivním uživatelům drog zdarma a je také zpochybňována finanční výhodnost adiktologických služeb pro stát a společnost. Okolo 50 % respondentů je však rádo, že jsou adiktologické služby v okrese Příbram poskytované a podporují je, dalších 30 % s tímto výrokem spíše souhlasí, což vnímám jako pozitivní výstup pro CAS Magdaléna Příbram. Tato diplomová práce a její výstupy mohou posloužit jako zpětná vazba pro pracovníky Příbramských adiktologických služeb a také při informování veřejnosti a při prezentací služeb v rámci osobního oslovování terénními pracovníky i v rámci online propagace. Dále má také informativní a vzdělávací charakter pro všechny, kteří se o problematiku adiktologických služeb začínají zajímat. Věřím, že dotazník byl vytvořen tak, aby bylo jeho vyplnění pro respondenty přínosné a informativní.
|
|
|
Odhad spotřeby injekčního materiálu klienty pražských kontaktních center a terénních programů
Provazníková, Radka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Východiska: Injekční užívání je mezi pražskými problémovými uživateli návykových látek nejpreferovanějším způsobem aplikace drog. V roce 2014 bylo v Praze zaznamenáno odhadem 15 700 injekčních uživatelů drog (7 500 uživatelů pervitinu, 2 500 uživatelů heroinu a 5 700 uživatelů buprenorfinu (Mravčík et al., 2015). Dle výzkumu Švůgerové (2015) spotřebují injekční uživatelé pervitinu, heroinu a Subutexu v Praze přibližně 15,5 milionu stříkaček za rok (Švůgerová, 2015). Data ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 však říkají, že v Praze bylo v roce 2014 distribuováno 2,6 milionů injekčních stříkaček (Mravčík et al., 2015). To znamená, že pražští uživatelé spotřebují ročně daleko více stříkaček, než distribuují nízkoprahové služby a uvádí údaje získané z lékáren. Proto je potřeba zmapovat chování uživatelů v souvislosti s aplikací návykové látky, především jak souvisí spotřeba injekčního materiálu s typologií uživatele. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit frekvenci aplikace drog u injekčních uživatelů a odhadnout celkovou roční spotřebu injekčního materiálu v závislosti na typologii uživatelů (užívané drogy, frekvence návštěvy výměnných programů,...). Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen celkem 155 klienty výměnných programů v Praze (3 kontaktní...
|
|
|
Užívání návykových látek klienty terénního programu NO BIOHAZARD během pandemire COVID 19
Nováková, Tereza ; Chomynová, Pavla (vedoucí práce) ; Černíková, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapování aktuálních vzorců užívání návykových látek mezi klienty pražského terénního programu No biohazard. Práce má za cíl zjistit, jak a zda se tyto vzorce užívání proměnily během pandemie COVID-19, která Českou republiku zasáhla na začátku března 2020. Vzhledem k celosvětové šíři pandemie, se dopady a restriktivní omezení promítly do téměř všech oblastí lidského fungování. Jednou z těchto oblastí byl i drogový trh. Tato práce řeší, jak omezení spojená s pandemií zasáhla dostupnost, cenu a kvalitu užívaných látek mezi klienty a zda během pandemie vzrostl zájem klientů terénního programu o odbornou pomoc jako je léčba nebo poradenství nebo o substituční léčbu. Výzkumné otázky se také ptají na dostupnost čistého injekčního materiálu a terénních programů během pandemie. Výsledky výzkumu slouží jako zpětná vazba ohledně fungování terénního programu během pandemie. Data pro účely bakalářské práce jsem sbírala v rámci dotazníkového šetření mezi klienty terénního programu od března do června 2021. Pro účely šetření jsem vytvořila dotazník, obsahující 23 otázek, zaměřených aktuální vzorce užívání návykových látek a na změny drogového trhu během pandemie COVID-19. Respondenty jsem oslovovala v rámci výkonu práce terénního pracovníka, spolu s dotazníkem jsem klientů...
|
|
|
Odhad spotřeby injekčního materiálu klienty pražských kontaktních center a terénních programů
Provazníková, Radka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Východiska: Injekční užívání je mezi pražskými problémovými uživateli návykových látek nejpreferovanějším způsobem aplikace drog. V roce 2014 bylo v Praze zaznamenáno odhadem 15 700 injekčních uživatelů drog (7 500 uživatelů pervitinu, 2 500 uživatelů heroinu a 5 700 uživatelů buprenorfinu (Mravčík et al., 2015). Dle výzkumu Švůgerové (2015) spotřebují injekční uživatelé pervitinu, heroinu a Subutexu v Praze přibližně 15,5 milionu stříkaček za rok (Švůgerová, 2015). Data ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 však říkají, že v Praze bylo v roce 2014 distribuováno 2,6 milionů injekčních stříkaček (Mravčík et al., 2015). To znamená, že pražští uživatelé spotřebují ročně daleko více stříkaček, než distribuují nízkoprahové služby a uvádí údaje získané z lékáren. Proto je potřeba zmapovat chování uživatelů v souvislosti s aplikací návykové látky, především jak souvisí spotřeba injekčního materiálu s typologií uživatele. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit frekvenci aplikace drog u injekčních uživatelů a odhadnout celkovou roční spotřebu injekčního materiálu v závislosti na typologii uživatelů (užívané drogy, frekvence návštěvy výměnných programů,...). Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen celkem 155 klienty výměnných programů v Praze (3 kontaktní...
|
host ::
RSS.